‚Rusko předstírá sebevědomí.‘ Na konferenci Českého rozhlasu Plus promluvili Beltonová a Pomerantsev
„Samotná Evropa nemůže Vladimira Putina přimět k příměří. Co ale může udělat, je především poskytnout Ukrajině zbraně a podporu,“ uvedl pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. O ruském vpádu na Ukrajinu a také o dezinformačních hrozbách dále debatovali Peter Pomerantsev, Věra Jourová, Misha Glenny a Catherine Beltonová.
Podle Kuleby je samotná ruská diplomacie proslulá lpěním na detailech. „Pokud je cílem zhatit jednání, spolehněte se, že se pustí do nekonečné diskuse o detailech,“ vysvětlil v rozhovoru s moderátorem Janem Bumbou.
„Místo aby se dohodli na příměří, navrhnou nejdřív zhodnotit situaci na místě, potom si vyměnit představy o příměří, pak podmínky příměří, následně způsob monitorování a tak dále. A přesně to vidíme,“ popsal.
To, že jsou jednání náročná, uvedla na konferenci i Catherine Beltonová, novinářka píšící pro Washington Post. „Část americké administrativy si nepamatuje, jak se s Ruskem vyjednává, takže přišli k jednacímu stolu jako malé děti. A na druhé straně seděl Sergej Lavrov, který je rozebral na prvočinitele,“ řekla.
Přinesla také pohled dovnitř ruských vojenských sil: „Teď to vypadá, že Rusko má navrch na bojišti, ale když se podíváte na detaily a na to, jak je na tom zejména v posledním roce, tak mu dochází vojáci, ve válce už padlo od začátku války asi milion Rusů.“
Křehká je podle ní i současná ruská ekonomika. „Je to jen předstírané sebevědomí, Rusko si myslí, že má čas na své straně, ale analýzy nám ukazují, že v příštím roce bude mít Rusko nedostatek živé síly, ale také některých zbraní,“ doplnila.
Svět dezinformací
Druhým velkým tématem, které na konferenci Pravda v pohybu rezonovalo, byl boj s dezinformacemi.
„To, o čem se tady bavíme, je nárůst určitého typu propagandy. Je to diskurz, který zamezuje demokracii, nesprávné využívání veřejného prostou ne za cílem vítězství ve volbách, ale za cílem narušení demokracie,“ upozornil na konferenci Peter Pomerantsev z Institutu globálních záležitostí na London School of Economics, kde spoluřídí program Arena.
Představil také svůj návod na to, jak podobným dezinformacím čelit. Nejprve by se mělo jednat o regulace, které vytvoří prostředí „radikální transparentnosti“, která umožní občanům chápat, jak sociální sítě fungují. Dále je podle něj klíčové vytvořit prostor, který bude nahrávat demokratickému diskurzu.
„Třetí věc je obsah jako takový,“ pokračoval. Je potřeba zaměřit se na emoce a konkrétně na pocit bezmoci a také na trauma. A začtvrté je potřeba omezit dodavatelský řetězec.
Pomerantsevův pohled doplnila Věra Jourová, bývalá místopředsedkyně Evropské komise. „Myslím, že je na čase se ozvat, musíme to říct jasně. Boti a umělá inteligence nejsou lidi, takže se na ně nevztahuje ochrana svobody projevu,“ připojila.
Svůj pohled na problémy spojené s umělou inteligencí představil také Misha Glenny, novinář a rektor vídeňského Institutu pro humanitní vědy. Podle něj Rusko a další státy ovlivňují zdrojová data pro jazykové modely, které pak šíří jejich narativ.
„Už nejsme v malé bezpečné vesnici, děje se kolem nás toho tolik, co vůbec nechápeme,“ přidal varování.
Historická propaganda
Konference Pravda v pohybu byla i příležitostí pro nahrávání podcastů Českého rozhlasu Plus. V epizodě Hlasů paměti se Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa věnovali historickým kořenům válečné propagandy.
„Narativy propagandy se moc nemění, a když se člověk dívá třeba na ruskou propagandu, tak celou komunistickou i nacistickou propagandou prostupuje nenávist k liberálnímu Západu,“ popsal Drda. Tato „rudá nit“ se podle něj táhne historickou propagandou až k současné putinovské.
Prostor dostal také pořad Chyba systému: Speciál Slovensko s Pavlínou Nečáskovou, novinářkou Zuzanou Kovačič Hanzelovou a bezpečnostním analytikem Victorem Breinerem o vlivu dezinformací na slovenskou společnost a politiku.
Podle Breinera měly právě dezinformace výraznou roli v návratu Roberta Fica do premiérského křesla. „Udělali to za výrazné mediální pomoci Ruska,“ uvedl.
„Myslím, že hlavní důvod, proč Směr zabrousil do těchto konspiračních vod, je, že čelili po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky masivnímu vyšetřování policie,“ dodala Kovačič Hanzelová s tím, že tak vznikl na Slovensku příběh, že není možné věřit „nikomu a ničemu“.
