České letectví slaví výročí. Před 115 lety vzlétl v Pardubicích jako první Čech Jan Kašpar
Před 115 lety, 16. dubna 1910, se na letišti v Pardubicích sešla pestrá společnost, aby viděla první veřejný let pardubického rodáka Jana Kašpara. Podle historických pramenů sledovalo výjimečnou událost několik desítek lidí. Kašpar nasedl do stroje Blériot XI, podařilo se mu odstartovat a zapsal se tak do historie jako první český aviatik, který opravdu vzlétl. Se strojem se vznesl do výšky asi 25 metrů a překonal vzdálenost 2 kilometry.
„Bylo to v roce 1909, kdy oba byli zaměstnáni u firmy Laurin & Klement, a kde se s panem ředitelem Laurinem nepohodli a dali výpověď,“ vzpomíná Evžen Čihák na svého strýce Evžena a jeho bratrance Jana Kašpara na nahrávce Československého rozhlasu z roku 1966.
České letectví slaví výročí. Před 115 v Pardubicích vzlétl Jan Kašpar jako první Čech
„Tehdy se dočetli v novinách, že známý francouzský letec Blériot první vzlétl a že úspěch, který měl, je světový a to naše mládence tak zainteresovalo, že si usmysleli, že létati budou,“ dodává.
Oba muži byli strojní inženýři. Se stavbou letadla si ale nevěděli rady, jejich pokusy pokaždé ztroskotaly a po nehodě Evžena Čiháka si Jan Kašpar obstaral letoun od francouzského konstruktéra a pilota Blériota. Právě na něm se poprvé vznesl.
Náročné létání v Blériotu
Potom si už Kašpar postavil vlastní stroj JK Blériot XI, který je ve sbírce Národního technického muzea. Na jeho věrné kopii létá druhým rokem akrobatický pilot Jan Rudzinskyj.
„Je to úplně jiné, sedíš tam na proutěné židli a čouháš z toho éra ven. Naštěstí to neletí závratně rychle. Musíš to řídit úplně jinak. Musíš zapomenout, že řídíš letadlo a uvědomit si, že řídíš Blériot,“ popsal Rudzinskyj.
Létání se solidní kopií stroje Blériot je podle něj velmi náročné a není to odpočinkový let.
Nové vodíkové letadlo až v příštím desetiletí. Airbus zdůvodňuje odložení pomalým vývojem technologie
Číst článek
„Ten let není o kochání, je o takovém velmi intenzivním pilotování a vnímání všeho najednou. Samozřejmě je to velké privilegium moct s takovým strojem lítat. Je to radost a největší radost je, když přistaneš a v pořádku,“ doplňuje.
V Česku jsou podle Rudzinského tři kopie Kašparova letounu Blériot. Jeden exemplář byl k vidění v muzeu Jana Kašpara na pardubickém letišti, ale muzeum je nyní zrušené a stěhuje se na letiště pod Kunětickou horou. Tam vzniká muzeum nové a tam bude časem k vidění i kopie stroje Blériot, na kterém Kašpar poprvé vzlétl.
„My ho máme v naší sbírce také. Ale zatím jenom tak skáče rovně, že se vznese do metru, ale lítat s ním nejde, protože nemá dostatečně výkonný motor,“ říká pilot.
Kašparův čin vzbudil obrovský zájem veřejnosti a inspiroval další průkopníky letectví. O rok později, 13. května 1911, uskutečnil Kašpar i slavný dálkový let z Pardubic do pražské Chuchle a položil základy českého letectví.
