Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál centrista Dan. Porazil nacionalistu Simiona
V Rumunsku se v neděli ve 20.00 uzavřely volební místnosti a voliči tak svými hlasy rozhodli, kdo se stane novou hlavou státu. Ve druhém kole se utkali ultranacionalista a euroskeptik George Simion s proevropským primátorem Bukurešti Nicušorem Danem, jenž podporuje členství země v NATO a Evropské unii. Po sečtení zhruba 98 procent okrsků má Dan v druhém kole prezidentské volby 54 procent hlasů, jeho soupeř Simion 46 procent.
„Voliči se budou rozhodovat mezi izolací, nebo integrací Rumunska,“ shrnula pro iROZHLAS.cz výhledy pro druhé kolo rumunistka Jarmila Horáková. Podle předvolebních průzkumů se rozdíl šancí mezi oběma kandidáty postupně snižoval, a druhé kolo tak mělo být velmi vyrovnané.
Centrista Dan dotáhl v průzkumech ultranacionalistu Simiona. V rumunských volbách rozhodne diaspora
Číst článek
Krátce po uzavření volebních místností exit polly ukazovaly, že větší šanci stát se rumunským prezidentem má centrista Nicušor Dan, což se při téměř úplném sečtení hlasů potvrdilo. Hlas mu dalo téměř 55 procent voličů. Primátor rumunské metropole mezitím prohlásil, že rumunská společnost prokázala působivou sílu.
Krajně pravicový George Simion měl získat okolo 46 procent hlasů, podle Reuters ale také uvedl, že na základě svých odhadů získal přibližně o 400 tisíc hlasů více než jeho politický protivník. Nakonec však porážku uznal.
„Oba dva kandidáti říkají, což je spojuje v domácí politice, že dneska jsou věci špatně postavené. Ale Dan říká: Pojďme využít současného systému liberální demokracie, změňme ji zevnitř. Simion říká: Pojďme rozkopat pilíře, na kterých rumunská demokracie stála třicet let,“ nastiňuje analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Osmatřicetiletý Simion ze Svazu pro sjednocení Rumunů, druhé nejsilnější strany v obou komorách rumunského parlamentu, stojí svými názory proti pomoci Ukrajině, odmítá však označení za proruského. Je kritický vůči Evropské unii a prohlašuje, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa. V prvním kole opakovaných voleb zvítězil se ziskem 41 procent hlasů.
Prezidentské volby v Rumunsku se totiž konaly znovu, neboť ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského. Ústavní soud to zdůvodnil tím, že mohl údajně vyhrát díky ruské vlivové operaci. Dalších voleb se účastnit nesměl.
Vzkaz Česku i Unii
Pětapadesátiletý centrista a nestraník Nicušor Dan získal v prvním kole o dvacet procent hlasů méně než Simion, v tom druhém jej ale přibližně o osm procent hlasů porazil. Budoucnost Rumunska vidí v Evropské unii a v NATO, jeho ukotvení v nich označuje za základ národní bezpečnosti a hospodářského rozvoje.
Podle Reuters také prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.
‚Rumunsko potřebuje jednotu.‘ Do prezidentských voleb půjde krajní pravice se společným kandidátem
Číst článek
Slíbil také potlačit korupci, mezi jeho podporovateli jsou především lidé z větších měst s vyšším vzděláním. Primátorem Bukurešti je od roku 2020, do funkce byl opět zvolen loni. V roce 2016 pak stál u zrodu středopravého uskupení Zachraňte Rumunsko, za stranu kandidoval v témže roce na starostu, skončil druhý, a v následujícím roce ji přivedl ke třetímu místu v parlamentních volbách.
V roce 2017 ale ji i její vedení opustil, neboť se postavil proti ústavnímu dodatku umožňujícímu sňatky osob stejného pohlaví. Od té doby je nezávislý.
Podle Pavla Havlíčka by Danovo vítězství bylo pro Česko či Evropskou unii dobrou zprávou. Ačkoliv stejně jako protikandidát, krajně pravicový politik George Simion, reprezentuje revizionistický kurz, není to člověk, který chce struktury Evropské unie či Severoatlantické aliance bořit, říká analytik.
Během noci na pondělí začaly Danovi přicházet první gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny a francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Volební účast
Dvě hodiny před uzavřením volebních místností měla být volební účast vyšší než ta celková v prvním kole, volba prezidenta tedy k volebním urnám přilákala řadu Rumunů.
Agentura AP napsala, že v době uzavření volebních místností odevzdalo hlas přibližně 11,6 milionu lidí, tedy asi 64 procent oprávněných voličů. Voleb se zúčastnilo také kolem 1,6 milionu Rumunů v zahraničí. Nedělní účast tak byla podle AP vyšší než v prvním kole. Před dvěma týdny k volebním urnám vyrazilo 9,5 milionu Rumunů, což je 53 procent oprávněných voličů.
Zrušení voleb Rumuny připravilo o důvěru v systém. Řada z nich znovu hlasovat nepůjde, říká expertka
Číst článek
Prezident má v Rumunsku důležitou roli zejména v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá Radě obrany státu, která rozhoduje například o otázkách vojenské pomoci. Má také dohled nad zahraniční politikou a může vetovat rozhodnutí Evropské unie, pokud vyžadují jednomyslný souhlas členských států.
Nová hlava státu bude muset jmenovat premiéra, jehož úkolem bude vyjednat většinu v parlamentu, snížit rozpočtový deficit Rumunska, který je největší v Evropské unii, a také uklidnit investory a pokusit se zabránit snížení úvěrového ratingu země.
Volby jsou podle analytika Havlíčka v podstatě referendem o rumunské demokracii a o tom, jak stát posledních třicet let funguje. „To, že se konají dvakrát a v obou případech se dostali do druhého kola jen kandidáti, kteří nepředstavují hlavní politické proudy a strany, znamená, že parlamentní demokracie v Rumunsku je v obrovské krizi. A teď je otázka, jakou cestou z ní půjde ven,“ nastiňuje analytik.
