‚Rusko usiluje o další utrpení a zničení Ukrajiny.‘ EU volá po větším tlaku na Moskvu
Na Ruskou federaci je třeba vyvinout co největší tlak, aby zastavila válčení na Ukrajině. Uvedla to v neděli šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v reakci na rozsáhlé ruské vzdušné útoky, při nichž v noci na neděli zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle ukrajinských médií se tuto noc jednalo o největší útok, který Rusko uskutečnilo od začátku války v únoru 2022.
Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. Zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Keith Kellogg hovořil podle agentury Reuters o porušení ženevských protokolů.
‚Těžké nedělní ráno na Ukrajině po bezesné noci.‘ Při nočních útocích na Ukrajinu zemřelo 12 lidí
Číst článek
V noci na neděli ruské síly na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vypálily 69 balistických střel a 298 bezpilotních letounů, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a byly zraněny asi čtyři desítky dalších. V noci na sobotu pak Rusko na ukrajinské území vyslalo 14 raket a 250 dronů. Od pátku do soboty zemřelo nejméně 13 civilistů, dodal web BBC.
„Noční útoky opět ukazují, že Rusko usiluje o další utrpení a zničení Ukrajiny. Je otřesné vidět mezi nevinnými oběťmi děti, kterým bylo ublíženo a které byly zabity. Potřebujeme co nejsilnější mezinárodní tlak na Rusko, aby tuto válku zastavilo,“ napsala Kallasová na síti X.
K silnému tlaku na Moskvu vyzval v neděli dopoledne také Zelenskyj, jinak podle něj „brutalita“ neskončí. Požaduje také přijetí ekonomických sankci ze strany Spojených států i Evropy vůči Rusku.
Nová vlna ruských úderů proti Ukrajině ukazuje, že Putin chce ve válce pokračovat, uvedl německý ministr zahraničí Wadephul v rozhovoru se stanici ARD. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Více se dočtete pod online reportáží.
Postoj USA
Ruské útoky v neděli podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Při ruských útocích zahynulo na Ukrajině nejméně 13 lidí. Dalších 60 utrpělo zranění
Číst článek
Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, už před časem souhlasila s návrhem prezidenta Trumpa na 30 dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran byl však klid zbraní pokaždé porušen.
Kyjev před dvěma týdny po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.
Americký prezident si v pondělí telefonoval s Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
Rusko s Ukrajinou v neděli mimo jiné dokončily poslední výměnu zajatců ve formátu 1000 za 1000, na níž se jako na jediné věci delegace obou zemí domluvily 16. května v tureckém Istanbulu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury Reuters uvedl, že Moskva bude připravena předat Ukrajině návrh dokumentu, kde budou stanovené podmínky pro dlouhodobou mírovou dohodu, jakmile bude tato výměna dokončena.
